LAHOFER Author Cup

Po delší době jsme se rozjeli na závody na Moravu, konkrétně do Znojma na Lahofer Cup. Propozice slibovali rychlý závod, nenáročný terén a vzdálenost jen 51km. Víc než za závodem jsme tedy jeli úžít si fajn víkend. Cesta do Znojma po naší tragické D1 byla výživná a překvapivě dlouhá. Po příjezdu do Znojma tak tedy zbyl čas se akorát najíst a jít spát. Naštěstí jsem se stihl odprezentovat po cestě a tak odpadl raní shon za číslem. Ráno vše probíhalo jako obvykle, jen jsem se necítil úplně ve své kůži, špatně jsem se vyspal. Do zázemí jsme dorazili včas a tak byl čas si projet i úvodní stojku po startu. Žádný brutál kopec, takový fajn rozřazovák na úvod hned po startu. Rozjetí mi vůbec nesedlo a zvažoval jsem zda se vůbec postavit na start. Nakonec jsem se rozhodl jet, ale nijak neriskovat a jet velmi klidně dle tepovky. Hned po startu jsem tak zůstal hodně vzadu a přesto, že jsem se snažil jet klidně, tepovka byla vysoká. Postupně jsem se srovnal do přijatelného stavu a mohl tedy začít trochu sjíždět. Trasa vedla od přehrady směrem na Chvalatice a pak na Dešov, což byl nejvzdálenější bod od cíle na trase. Trasa vedla po širokých lesních cestách bez zásadních kopců. Když už se nějaký kopec objevil, byla to krátká prudká stojka co se dala jet relativně dobře. Za normáních okolností bych si to tady asi hodně užil, ale dnes mi to opravdu nesedlo a tak jsem se hodně šetřil. Po prvním bufetu se to začlo tedy točit zpět na Chvalatice. Trasa pořád stejná, pekelně rychlá. V druhé časti mi přišlo, že těch stojek bylo víc, ale pořád vše dobře jetelné. Když se blížila druhá hodiny závodu, začal jsem se cítit lépe a začal dupat. Během chvile jsem byl pak v cíli. Závěr na pláži byl na pohodu a diváci hodně fandili. Byl jsem rád, že je to za mnou, ale mrzelo mě jak moc mi to tady nesedlo. LahoCup tedy za mnou a příští víkend v Plzni to věřím pojede na podobné trati lépe.